
princip: odhalování zpětnovazebného vlivu událostí na subjektivní vnímání pacienta
předpoklad: pacient vyvolává komplementární reakce u jiných → potvrzuje si své předpoklady
prostředek: náhled je prostředkem
cíl: změna chování je cílem
rozdíl oproti behaviorálnímu nácviku: primární je pochopení souvislostí → trénink chování
2 druhy příčinných vztahů:
2 typy náhledů:
→ a) “interpersonální náhled”
→ b) “patogenetický náhled” (nevhodně zpracované zážitky z minulosti)
<aside> ℹ️ přenos - reagování na projekci osoby z minulosti, nikoliv na současnou osobu
terapeut zkoumá:
vlastní pocity, které u něj pacient vyvolává
reakce ostatních lidí, které u nich pacient vyvolává
zkoumání vlivu minulosti na pacientovy reakce (jen je-li to potřebné)
faktory ovlivňující další vývoj:
osobnost
psychotrauma
subj. vnímání významu traumatu
terapeutický vliv:
a) nabízení interpretací (formulací hypotéz nabízejících hlubší pohled na souvislosti)
b) protnutí bludného kruhu a nastolení adaptivnějšího chování
2 protikladné mechanismy vlivu dětských zážitků