🔤 Definice

• stálý nebo opakující se extrémní strach z určitého konkrétního objektu nebo situace s abnormálním stupněm úzkosti a zasahování do běžného života dítěte nebo adolescenta
• podle MKN-10 postačí trvání poruchy 4 týdny, diagnostická kritéria DSM-5 vyžadují trvání nejméně 6 měsíců

📊 Epidemiologie

• jedna z nejrozšířenějších úzkostných poruch s rozvojem v raném dětství
• typický věk začátku poruchy je mezi 7. a 11. rokem života
• prevalence u předškolních dětí je 5%, pak stoupá, u adolescentů je v rozmezí 10–15%
• větší zastoupení poruchy je u dívek než u chlapců v poměru 2:1
• u jednotlivých podtypů fobií se může lišit
  • větší zastoupení dívek u strachu ze zvířat, přírodních jevů a specifických situací
  • stejné zastoupení dívek a chlapců u strachu z injekcí, krve a zranění

⚙️ Etiopatogeneze

a) vnitřní faktory (genetické)

• u specifických fobií se spekuluje o evolučně podmíněném strachu jako geneticky zakódované reakci
• mírný podíl heritability (30–40 %) podle jednotlivých typů fobií
• např. u pacientů s fobií ze zvířat vyšší podíl závislosti na genetické predispozici

b) vnější faktory

• temperament (behaviorální inhibice)
• vztah k rodičům (hyperprotektivita, ztráta rodiče, odloučení, pohlavní zneužití, týrání)
• triggery
  • traumatická zkušenost (napadení zvířetem, uvíznutí ve výtahu)
  • traumatická situace v roli diváka (sledování tonoucího)
  • nečekaná panická reakce v určitém prostředí (pobyt ve výšce)
  • informační přenos (letecká katastrofa)
  • ale i bezpříčinný jev