
🔤 Definice
- stálý nebo opakující se extrémní strach z určitého konkrétního objektu nebo situace s abnormálním stupněm úzkosti a zasahování do běžného života dítěte nebo adolescenta
- podle MKN-10 postačí trvání poruchy 4 týdny, diagnostická kritéria DSM-5 vyžadují trvání nejméně 6 měsíců
📊 Epidemiologie
- jedna z nejrozšířenějších úzkostných poruch s rozvojem v raném dětství
- typický věk začátku poruchy je mezi 7. a 11. rokem života
- prevalence u předškolních dětí je 5%, pak stoupá, u adolescentů je v rozmezí 10–15%
- větší zastoupení poruchy je u dívek než u chlapců v poměru 2:1
- u jednotlivých podtypů fobií se může lišit
- větší zastoupení dívek u strachu ze zvířat, přírodních jevů a specifických situací
- stejné zastoupení dívek a chlapců u strachu z injekcí, krve a zranění
⚙️ Etiopatogeneze
a) vnitřní faktory (genetické)
- u specifických fobií se spekuluje o evolučně podmíněném strachu jako geneticky zakódované reakci
- mírný podíl heritability (30–40 %) podle jednotlivých typů fobií
- např. u pacientů s fobií ze zvířat vyšší podíl závislosti na genetické predispozici
b) vnější faktory
- temperament (behaviorální inhibice)
- vztah k rodičům (hyperprotektivita, ztráta rodiče, odloučení, pohlavní zneužití, týrání)
- triggery
- traumatická zkušenost (napadení zvířetem, uvíznutí ve výtahu)
- traumatická situace v roli diváka (sledování tonoucího)
- nečekaná panická reakce v určitém prostředí (pobyt ve výšce)
- informační přenos (letecká katastrofa)
- ale i bezpříčinný jev