
🔤 Definice
- poruchy emotivity, které negativně ovlivňují psychosociální fungování jedince, jako maladaptivní reakce na identifikovaný psychosociální stresor při překročení kompenzačních mechanismů
- příznaky se objevují v průběhu 1 měsíce od počátku stresové události
- obvykle mizí do 6 měsíců po jejím vymizení
- výjimkou je prodloužená depresivní reakce u dlouhodobé expozice stresoru, kdy tato reakce trvá nejdéle 2 roky
📊 Epidemiologie
- častá duševní porucha
- ženy trpí poruchou častěji než muži v poměru 2:1
- postižení často nenavštíví žádného lékaře (svízel sběru epidemiologických dat)
⚙️ Etiopatogeneze
1) adaptační kapacita jedince (schopnost vypořádat se s problémy každodenního života)
a) genetická predispozice (biologický předpoklad osobnostní struktury)
b) psychosociální vlivy (vliv procesů učení v průběhu života, vztahů apod.)
2) vliv samotné zátežové situace (její intenzita, trvání, rozsah následků a pole působnosti)
- vztahové (svatba, rozvod, syndrom “prázdného hnízda”, emigrace)
- socioekonomické (započetí náročného studia, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu)
- zdravotní (vážná nemoc, úmrtí blízké osoby)
<aside>
👉🏻 “nepřímá úměra” → čím větší je vulnerabilita, tím je dostačující nižší intenzita zátěže
</aside>
🤒 Klinické příznaky
1) emoce - stav mírné deprese, úzkosti, obavy, napětí, strach
2) vliv na život jedince - zhoršení výkonu každodenních činností, pracovního i sociálního života
3) chování - agresivita, asociálnost (u adolescentů), regrese (u dětí) - pomočování, cucání palce
- příznaky mohou měnit formu i intenzitu
- závažnost reakce nemusí odpovídat objektivní tíži stresoru